Podzimky v Jilemnici  26. – 29. 10. 2023

Využili jsme školní podzimní prázdniny a vyrazili poznávat Jilemnici a okolí. Předtím jsme ale ještě museli provést něco, co činíme vždy jen jednou za pět let – vykopat oddílový poklad, který již 20 let odpočívá pod zemí za klubovnou. Povedlo se, dva kbelíky obsahovaly archy Průměrného šípáka, fotky, CD, dopisy, výtisky Leoše a další a další artefakty. A také před pěti lety zakopané účastníčky na tuto akci. Ještě před odjezdem jsme na dopravním hřišti splnili první dvě disciplíny do nového Průměrného šípáka: štafetový běh a délku vlasů.

Pak už jsme se naládovali do autobusu a vyrazili. Po pětihodinovém cestování jsme se ubytovali v jilemnické sokolovně a pustili se do dalších průměrných úkolů. Skákali jsme přes švihadlo, viseli na větvi či hrazdě, cvičili lehy-sedy. Následovala večeře a Krtina noční hra. Ta byla obzvlášť zajímavá a přitažlivá tím, že se v ní hledal skutečný deník jejího dědečka, který studoval na jilemnickém gymnáziu. To se nacházelo hned přes ulici a mnohé zážitky z deníku se odehrávaly na hodinách tělocviku přímo v naší sokolovně. Když jsme splnili všechny podmínky a v městečku nalezli potřebné indície, k deníku jsme se skutečně dostali. Byl to deník z roku 1948, byl zábavný a plný obrázků. Ještě před spaním jsme si z něj předčítali.

V pátek už od rána pršelo. To nebyla úplně dobrá zpráva, neboť na programu dne byl výstup na Sněžku. Nezalekli jsme se a opravdu vyrazili. Bus nás dopravil do Pece pod Sněžkou a dál už jsme pokračovali po svých. Obřím dolem stále nahoru. Přestože celou dobu pršelo, na vrcholu bylo kromě nás ještě dalších 150 lidí. Starší pak sestupovali ze Sněžky oklikou přes Luční boudu, mladší to vzali nejkratší cestou. Večer jsme odpočívali při psaní deníků, při zpěvu písniček a při „masu“ v tělocvičně.

Sobotní ráno odstartovalo rozcvičkou, pak jsme plnili další úkoly do Průměrného šípáka (IQ test, velikost nohy, věk a výška). Nato jsme se nachystali na cestu, do mističek jsme obdrželi Majdin těstovinový salát a šlo se. Z Malé Skály na rozsáhlý skalní hrad Vranov-Pantheon a pak na další krásný hrad, který nesl název Frýdštejn. Cestou nás provázely zprávičky na mobil, který jsme našli v bedně s deníkem. Psal je Mirek Číž a dávaly nám úkoly na spolupráci, které jsme měli společně splnit. Tak jsme se navzájem krmili, jezdili trakaři a nosili se na zádech, táhli za jeden provaz, zpívali do pochodu… Po návratu do sokolovny jsme oslavili oddílové výročí dortem a dobrotami, které jsme doma sami připravovali. Vyvrcholením oslavy bylo promítání fotek z uplynulých 55 let činnosti.  

Neděle se nesla v duchu úklidu a balení. Vše jsme zvládli, vyhodnotili jsme také lukostřeleckou soutěž a vyhlásili novou, tentokrát v uzlování a lasování. následovalo pět hodin cesty domů, a to je tečka za parádními podzimními prázdninami, které připravili Majda, Tonča, Táďa a Marťas. Díky!