Jarní putování 17. – 20. 2. 2024

Sobota
Zamávání rodičům v sobotu poránu odstartovalo naše jarní prázdniny. Za více než hodinu jízdy autobusem jsme se ocitli na opačné straně Beskyd. V ubytovně v Návsí jsme vyložili batohy a hned jsme pokračovali dál směrem do Polska. Cestou jsme si ještě odskočili k nejvýchodnějšímu bodu ČR, definitivně jsme bus opustili v polské Wisle. Z ní nás čekala cesta přes horský hřeben a státní hranici zpět do ubytovny. Po osmnácti deštivých kilometrech a návštěvě obchodu v Jablunkově jsme tam skutečně dorazili. Navečeřeli jsme se a čekala nás „Pohroma“, řada simulovaných zranění, která jsme měli vyřešit. Následoval krátký rozbor zdravotnických situací, psaní deníků a zpívání při kytarách.  

Neděle
Začala podle tradičního scénáře – rozcvička, snídaně, balení věci na turistiku. Těm menším stačila svačina a pár drobností, velcí vyráželi „na těžko“ se stany a spacáky. Mladší odcházeli po skupinkách s úkolem dojít podle mapy neznačenými cestami k rozhledně Kozubová. Tam si zacinkali na zvonec, rozhlédli se po kraji, vykoupili dobroty v horské chatě a vydali se zpátky, aby večer ještě stihli zábavný oddílový kvíz a další hry.
Starší také vystoupali na Kozubovou, z ní pak pokračovali po hřebenech až pod vrchol Malého Polomu, kde si postavili stany a rozdělali oheň. Počasí tentokrát přálo a dvacet kiláků v nohách nikoho nijak zvlášť neunavilo.

Pondělí
Mladší vyrazili na vlak a přesunuli se do Mostů u Jablunkova. Pak v pláštěnkách a blátě šlapali do kopce na rozhlednu Tetřev. Starší po sbalení stanů a zahlazení tábořiště směřovali ke stejnému cíli, jen z druhé strany. Cestou je provázela mlha, déšť, stromy přes cestu a některé i hlad. Tetřeví rozhledna všem poskytla potřebné sucho a závětří. Pak jsme se přes Mosty vrátili všichni zase zpět do ubytovny. Tam jsme si odpočinuli a před spaním jsme si promítli film z tábora, fotky z akcí a jako bonus Youryho a Broňův večerníček.

Úterý
Dopoledne jsme se pustili do výroby papírových raket, poháněných vlastním dechem. Hotové a vymazlené raketky jsme pak vzali na hřiště a zasoutěžili si v letech na dálku a na přesnost, akční finále obstarala rakeťácká vybíjená. Pak už jsme se věnovali balení a úklidu, ve 14 hodin si nás vyzvedl autobus a uháněli jsme domů. Poděkování za přípravu a průběh akce patří především Krabovi.