Podzimky
STŘEDA 27.10.2021
Spadlo nám do klína pět dní volna, tak jsme se po delším čase vydali zase někam dál do světa. Konkrétně do Ústeckého kraje, tomácké základny Opárenský mlýn. Cesta tam trvala díky zpožděným vlakům a pěti kilometrům chůze do mlýna rovných 10 hodin. Vybalili jsme si batohy a hned jsme se vydali na blízkou zříceninu hradu Opárno, abychom odtud sledovali západ slunce vedle Milešovky. Byla to moc hezká podívaná a rovnou jsme si na hradě opekli buřty jakožto rychlou večeři po dlouhé jízdě. Po návratu na základnu jsme se oddávali deskovým hrám a pak jsme zalehli.
ČTVRTEK 28.10.2021
Vstávali jsme o půl osmé a po Krabově rozcvičce a snídani jsme se vydali na Milešovku, nejvyšší kopec široko daleko. Hora vlastní dvě prvenství: je to největrnější a nejbouřkovější místo v ČR. Potvrdilo se. Na vrcholu fičel studený vítr, rádi jsme se po vykoupení bufetu vydali k sestupu. Zatímco cestou tam jsme díky mlze tuto majestátní sopku vůbec nespatřili, na zpáteční cestě nás tato dominanta krajiny provázela po celou dobu. Ve mlýně jsme si po necelých 20 km chvilku odpočinuli, pojedli a pak jsme si promítli malou návnadu, co nás na akci zde v Českém středohoří ještě čeká. Poté jsme si dali fotokvíz „Jak znáš Valmez?“ a den jsme zakončili písničkami u kamen. Málem bych zapomněl! Ještě jsme v podvečer nanosili hromadu dřeva a roztopili zdejší sušárnu na ovoce. V jejích útrobách zmizel jeden a půl pytle jablek.
PÁTEK 29.10.2021
Po Kubašově hradní rozcvičce jsme se vydali do Terezína. V této staré pevnosti jsme se vydali na zajímavou prohlídku důmyslných podzemních chodeb. Pak jsme pokračovali v chůzi po břehu Ohře, až jsme došli k jejímu ústí do Labe. Nad soutokem se tyčí krásné královské město Litoměřice, ve kterém jsme si užili rozchod a provětrali naše peněženky. Dál nás cesta vedla podél Labe až do Velkých Žernosek, kde jsme se na druhý břeh naší největší řeky přepravili přívozem. Do mlýna jsme dorazili se setměním, celkem jsme tento den našlapali 26 km. Ve mlýně jsme vyhodnotili bodování a soutěž se zvířaty a byla nám představena nová planeta Archó. Pak za námi přišel zdejší „mlynář“, který nás seznámil s historií mlýna a uvedl pro nás do chodu mlýnské kolo. To byl frkot! Den jsme opět uzavřeli písničkami v kuchyni s kachláky.
SOBOTA 30.10.2021
Vstávali jsme už v šest a hned jsme se vrhli na balení a úklid. Dnes nás čekala dlouhá cesta domů a k tomu ještě výstup na Říp. Dojeli jsme vlakem do Roudnice nad Labem a odtud jsme šlapali na tento bájný kopec. Před polednem jsme skutečně stanuli na jeho vrcholu a prohlédli si zvenčí i zevnitř rotundu sv. Jiří. Po sestupu už nás čekala jen cesta vlakem do Valmezu.
Co dodat? Třeba to, že jsme na akci našlapali rovných 60 kilometrů. Nebo to, že jsme si pobyt na navštívených místech zpříjemňovali pověstmi: O žábě v pivu a O zákeřném věštci (hrad Opárno), Tři buchty pro vodníka (Terezín), Poklad pod náměstím (Litoměřice), O praotci Čechovi (hora Říp). Či snad to, že jsme na Milešovce a na Řípu uložili nové vrcholáčky Fredyho a Tadíska. Jejich pozici vyznačuje šipka na fotkách ve fotogalerii.