Vánočka 13.-15.12.2019

Na místo do chaty jsme po Vánoční slavnosti dorazili po sedmé. Chvíli trvalo, než jsme se ubytovali a povečeřeli, pak jsme zasedli ke stolům a pokusili se vytvořit za půl hodiny co nejdelší papírový řetěz. Ve dvanácti skupinkách jsme dohromady slepili úctyhodných 239 metrů. Hned jsme jím vyzdobili celý strop jídelny. Pak už jsme zalehli.

Po sobotní rozcvičce a dalších ranních rituálech jsme vyrazili ven na půldenní vycházku. Zatímco u chaty byl sněhu jen poprašek, po pár stovkách metrů už jsme se koulovali a stavěli sněhuláky o stošest. Zaujati sněhovými radovánkami jsme došlapali na státní hranici se Slovenskem a po ní jsme strmě a dlouho stoupali až na vrchol s příhodným názvem Krkostěna. Z něj jsme cestou necestou klesali zpátky k chatě. Tam nás čekal oběd a po něm výroba vánočních ozdob, svícnů, krmítek pro ptáky. Pracovali jsme s materiály jako papír, korálky, vosk, vizovické těsto, skořápky ořechů, šišky, atd.

Po čase stráveném poklidným tvořením jsme se sešli v herně a pustili jsme se do společné hry, motivované pěstováním nejrozličnějších plodin a uváděné zahradnicemi Wěrkou s Agi. V pěti soutěžích jsme odhadovali počet fazolí v krabičkách podle sluchu, předávali jsme si je štafetově na lžičkách, hledali jsme ve tmě buráky, prověřili jsme svůj šestý zahradnický smysl. Když bylo dohráno, chlapci se jali už tradičně skládat obdivnou ódu na děvčata, holky prozměnu ódu na kluky. To už se dávno setmělo a my jsme se se svými svícny sešli v herně a v záři svíček jsme si zazpívali několik koled. Nato jsme zasedli stále ještě ve světle voskových plamínků ke slavnostní večeři. Po Oktanově přípitku jsme se pustili do Havranova bramborového salátu s řízkem či hermelínem. S plnými bříšky jsme si vyslechli obě složené ódy a nastala nadílka. Andílci Alča, Agi a jejich pomocníci měli plné ruce práce, aby prostor pod stromečkem vyprázdnili. Dárečků a kamarádů jsme si pak užívali až do večerky.

Neděle se nesla ve znamení balení, úklidu a vyhlašování výsledků. Nejprve zazněli vítězové (vlastně vítězky) soutěže rodičů o nejchutnější cukroví, po nich už pořadí v oddílové bodování „Vzhůru dolů!“ V poledne už jsme seděli v autobuse a svištěli domů. Další akce nás čekají v roce 2020.